říjen 2010 - Sociální služba vs. volnočasový klub
Všichni víme, co si představit, když se řekne ?kroužek?. Krom toho, že nám před očima proskočí různé mechanické pomůcky, se tam objeví i zájmový kroužek, na který jsme chodili jako děti. Nebo na který vlastní děti sami posíláme. Chodili jsme plavat, běhat, hrát na kytaru, plácat do hlíny, malovat, tančit, stavět letadýlka, sbírat známky. Skoro každé odpoledne jsme dělali něco zajímavého a to samé chceme i pro své děti. Proč ale nespojit tohle všechno, co z nás tahá postupně peníze, do něčeho jednotného? Je to ta samá otázka, kterou si klademe celý život: je lepší všeobecné vzdělání, nebo se profilovat už od malička? Je lepší volnočasový klub, kde naše děti budou moci zkusit všechno a budou si samy moci vybrat, nebo jednotlivé specializované kroužky, aby z nich už na druhém stupni mohl být houslový virtuos? Odpověď je na každém z nás, na našem svědomí. Je fakt, že vybírat je opravdu z čeho, stačí na to mít dostatek financí. A o tom to je ? pokud jste si doteď četli můj článek a pokyvovali hlavou, jste jedním ze spousty těch šťastných, kteří si mohli dovolit luxus platit za volný čas. A co ti, kteří
nemohou? Byl někdo ve vaší třídě, kdo nechodil na žádný kroužek, nevěnoval se umění, sportu? Zastavili jste se někdy nad otázkou, jak asi tedy tráví svůj volný čas? Tuto skupinu mladých odborně nazýváme ?rizikovou mládeží?, právě proto, že mají neuvěřitelně blízko k patologickému jednání buď sebe, nebo okolí. Jsou to ti, které vídáte na nádražích, zastávkách,
lavičkách jen tak se poflakovat. Jsou to přesně ti, které už dopoledne vídáte posedávat po místních hospodách, ti, kterým se v podvečer radši vyhnete. Ale jsou to také ti, kteří celé odpoledne sedí doma u počítače, nemají přátele, těžce komunikují, nebo ti, kteří mají ve škole jedničky, prospívají ve všem na výbornou a kamarádi si je pro to dobírají a šikanují je. Je jedno, jak jim říkáme. Úkolem každého mladého člověka je vytvářet svůj vlastní prostor na světě a daří se mu to právě vymezováním vůči všemu, co bylo ? rodiče, pravidla, autority. Období dospívání je o posunování hranic, vnitřních i vnějších, vytváření si nových vrstevnických vztahů v partě, potřebě někam patřit, prvních lásek, prvních zklamání, prvních zkušeností s drogami, s volností, se svobodou. Dospívání je obdobím moci, pokud jsme v partě, obdobím pochopení, pokud najdeme někoho, komu na nás záleží, a období samoty, pokud se dostaneme za pomyslnou hranici. Proto existují Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Zvenčí sice vypadají jako ?kroužky?, kam si děcka chodí zahrát fotbálek, pokecat si a kouknout na film, ale zároveň si mohou popovídat při hraní o tom, co je trápí, co prožívají oni nebo jejich kamarádi. V tomto období vzdoru by se nešli svěřit rodičům, učitelé pro ně většinou nebývají vzorem ani autoritou a v ?nízkopraháčích? se mohou svěřit anonymně, neoficiálně. A co víc ? v nízkopraháčích pracují vystudovaní sociální pracovníci, kteří jim dokážou pomoci nebo je alespoň nasměrovat na správnou cestu, bez toho, aby z toho ?byla pruda?. Neříkám, co je lepší a co horší, jestli bychom měli podporovat více volnočasové kluby, nebo nízkoprahová zařízení. Říkám, že je důležité umět to rozlišovat, chápat ten rozdíl a vědět, kam se v jakém případě moci obrátit.
Michala Volková, DiS.
Shelter RIAPS je nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), které poskytuje mládeži ve věku 14 ? 21 let bezpečný prostor pro trávení volného času a pomoc při řešení osobních problémů. Najdete nás na adrese Úpická 18, 541 01 Trutnov v čase od pondělí do čtvrtka od 14.00 do 18.00 nebo naše aktivity můžete sledovat na webových stránkách www.riaps.cz/shelter/
Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz).
Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
(Radniční Listy)
nemohou? Byl někdo ve vaší třídě, kdo nechodil na žádný kroužek, nevěnoval se umění, sportu? Zastavili jste se někdy nad otázkou, jak asi tedy tráví svůj volný čas? Tuto skupinu mladých odborně nazýváme ?rizikovou mládeží?, právě proto, že mají neuvěřitelně blízko k patologickému jednání buď sebe, nebo okolí. Jsou to ti, které vídáte na nádražích, zastávkách,
lavičkách jen tak se poflakovat. Jsou to přesně ti, které už dopoledne vídáte posedávat po místních hospodách, ti, kterým se v podvečer radši vyhnete. Ale jsou to také ti, kteří celé odpoledne sedí doma u počítače, nemají přátele, těžce komunikují, nebo ti, kteří mají ve škole jedničky, prospívají ve všem na výbornou a kamarádi si je pro to dobírají a šikanují je. Je jedno, jak jim říkáme. Úkolem každého mladého člověka je vytvářet svůj vlastní prostor na světě a daří se mu to právě vymezováním vůči všemu, co bylo ? rodiče, pravidla, autority. Období dospívání je o posunování hranic, vnitřních i vnějších, vytváření si nových vrstevnických vztahů v partě, potřebě někam patřit, prvních lásek, prvních zklamání, prvních zkušeností s drogami, s volností, se svobodou. Dospívání je obdobím moci, pokud jsme v partě, obdobím pochopení, pokud najdeme někoho, komu na nás záleží, a období samoty, pokud se dostaneme za pomyslnou hranici. Proto existují Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Zvenčí sice vypadají jako ?kroužky?, kam si děcka chodí zahrát fotbálek, pokecat si a kouknout na film, ale zároveň si mohou popovídat při hraní o tom, co je trápí, co prožívají oni nebo jejich kamarádi. V tomto období vzdoru by se nešli svěřit rodičům, učitelé pro ně většinou nebývají vzorem ani autoritou a v ?nízkopraháčích? se mohou svěřit anonymně, neoficiálně. A co víc ? v nízkopraháčích pracují vystudovaní sociální pracovníci, kteří jim dokážou pomoci nebo je alespoň nasměrovat na správnou cestu, bez toho, aby z toho ?byla pruda?. Neříkám, co je lepší a co horší, jestli bychom měli podporovat více volnočasové kluby, nebo nízkoprahová zařízení. Říkám, že je důležité umět to rozlišovat, chápat ten rozdíl a vědět, kam se v jakém případě moci obrátit.
Michala Volková, DiS.
Shelter RIAPS je nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), které poskytuje mládeži ve věku 14 ? 21 let bezpečný prostor pro trávení volného času a pomoc při řešení osobních problémů. Najdete nás na adrese Úpická 18, 541 01 Trutnov v čase od pondělí do čtvrtka od 14.00 do 18.00 nebo naše aktivity můžete sledovat na webových stránkách www.riaps.cz/shelter/
Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz).
Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
(Radniční Listy)