Návštěvní kniha



napsal: Marcela B.
datum: 26.07.2011 20:31:53

Dobrý den,
nevím jestli jsem přímo případ pro psychiatra.
Moje hlavní DG je svalová dystrofie - myopatie, tzn. úbytek svalové hmoty, malá síla, velmi špatná a nejistá chůze, dnes už častěji jezdím na vozíku. Přesto se stále snažím udržet v kondici a tak chodím. Velký problém mi ale dělá psychika - při chůzi náhle dostanu strach, že vzdálenost nezvládnu, zanotám se, upadnu apod. Pokud jsem psychicky v pohodě, není pohyb po bytě problém, ale čím dál častěji jsem v napětí ,stresu, strachu, rozklepu se a nemohu udělat ani krok. Zatím to řeším pomocí slabého Neurolu - když je nejhůř - podle toho také vím, že mohu chodit pokud jsem klidná. Ale je mi jasné, že to tak nelze řešit stále.
Jsem "zralá" na návštěvu psychiatra nebo mi nějaké léky (jiné než Neurol) může předepsat i obvodní lékař nebo neurolog - zdá se mi, že příliš nejeví zájem toto řešit.
Jsou objednací lhůty v D.K. dlouhé?
Děkuji za odpověď.
napsal: a.rra
datum: 14.02.2011 19:06:21

podotýkám,že synovi je nyní 19 let..
napsal: a.rra
datum: 14.02.2011 15:55:37

Dobrý den,
můžete mi prosím někdo poslat kontakt na nějakého opravdu dobrého psychiatra v Ostravě-(nejlépe muže.).jsem zoufalá,proto se uchyluji k tomuto emailu.,mám problém se svým synem...Je velmi roztěkaný,nervozní,má obrovské výkyvy nálad,během krátké doby se změní z beránka na výbušnou sopku a naopak..Mám pocit,že má v sobě uvnitř hodně problémů a asi i negativních zážitků z dětství,bývalý manžel byl docela agresivní a také hodně holdoval alkoholu,což se pak projevilo násilím na mně a zanechalo to tím stopu i na dětech...nedokážu mu s tím pomoct..V naší rodině je neustále křik,syn je téměř pořád negativně naladěný,nic ho nebaví,nic nemá podle něj smysl,nikde nepracuje,nemá žádnou motivaci,neuznává autority,,cca před 4 roky jsem s ním byla u p.doktora ,rovněž (dětského) psychiatra,(hlavní příčinou bylo,že chodil neustále za školu,po 3 neúspěšných pokusech ho někam umístit,jsem to už vzdala.-školní psycholog mi řekl,že tohle stejně nemá cenu,že mě stejně syn bude vodit pořád za nos). ..ale dopadlo to tak,že jsme odešli aniž by si nás p.doktor pozval na další sezení,jeho výrok k němu byl,že má intelekt,ale že mu pomůže leda v případě,že syn sám bude chtít..samozřejmě že další návštěva se nekonala,syn ze vzteku venku před ordinací kopl do popelnice a ještě jsem dostala vynadáno,kam že jsem ho to zavedla.
Možná,že se vám zdá,že píše jen matka,která prostě rozmazlila svoje dítě,ale mám o něj opravdu obavy,nevidím jeho budoucnost dobře,opavdu se bojím..Mám ještě dceru,ta je o cca 2 roky starší a je úplný opak,nevidím tedy chybu v tom,že byh ve výchově nějak zklamala..
Budu opravdu moc vděčná třeba i za nějakou radu,pokud by tady byl člověk,který řešil podobné problémy se svýma dětma například..Možná,že by bylo lepší obrátit se na psychoterapeuta či psychologa, ,ale bohužel,jak jsem se dívala na stránky,jejich ceník je opravdu příliš vysoký,to si nemůžu dovolit..
napsal: ing.Volf Milan CSc.
datum: 06.01.2011 04:37:04

Netrpím žádnými depresemi.Jenom mám problém, že mi nechtějí vydat potvrzení k řidičáku, je mi totiž přes 60 let a snaží se ze mne udělat schizofrenika a zase mne znova "léčit".Mám termín návštěvy u Vás až v polovině února, a to je dost pozdě, tak bych prosil o dřívější.Potřeboval bych nějaké vysvědčení, že jsem v pořádku pro pana doktora Matyse.Taky bych šel pracovat, ale nic volného pro mne není k mání.Zdravím a přeji, paní doktorko, vše nejlepší k Novému roku 2011.Můžete mi, prosím, odpovědět mailem na volf-milan@seznam.cz ? Předem děkuji a těším se, že se Vám podaří sehnat si čas na odpověď a že mi z tíživé situace, vzniklé blbostí ostatních okolních a často i velmi vzdělaných lidí, jako jsou např. i obě moje bývalé manželky, jichž si jinak obou velmi vážím, vznikly.Zdraví ing.Milan Volf, CSc.
napsal: Markét
datum: 15.09.2010 22:30:56

Ahoj, ve tvém příspěvku vidím samu sebe. Ale souhlasím s Tvým psychiatrem, že bys měla navštěvovat psychologa, psychoterapeuta. Ony samotné léky taky nic moc neřeší, uleví ti, ale problémy nevyřeší. Když máš problém s komunikací, co takhle začít své pocity a problémy psát, psát si je třeba jako deník a pak je dávat svému lékaři číst? On by z toho vyčetl jak se cítíš a pomohl by ti začít více komunikovat a nebát se. Nebo kreslit svoje pocity, ono je více možností, jak se projevit a říci tím, jak se cítím, nejenom mluveným slovem. Drž se.
napsal: Nika
datum: 14.09.2010 18:38:08

Dobrý den, jsem z Královéhradeckého kraje amám takový problém se kterým si nevým rady. Už delší dobu trpím depresí a ztrátou smyslu života. Navštěvuji psychiatra, který mi předepisuje antidepresiva a neustále mi doporučuje návštěvu a konzultaci psychologa. Nicméně můj broblém spočívá v tom že se o svých problémech nedokáži bavit. Radši řeknu že je vše v pohodě a dusím to v sobě. Nevím proč, ale mám v sobě jaký si blok který mě prostě nepustí. Už nevím co s tím mám dělat a na koho se obrátit :( jelikož když už takhle někam přijdu tak ze sebe nedostanu nic. Přitom mě to všechno nehorázně ničí :( dost často jsem přemýšlela a přemýšlím i o tom to všechno skončit.
napsal: Market
datum: 04.03.2010 13:38:33

Valerie, pokud jste zmíněného lékaře již navštěvovali a nyní k němu manžel potřebuje akutně, nebylo by lepší dojet do ambulance osobně, pokud tam pan doktor bude, buď Vás příjme či objedná, pokud tam nebude, bude tam mít určitě vypsané alespoň aktuální ordinační hodiny a budete vědět, kdy ordinuje. Dívala jsem se všude možně na netu, kontakt či číslo se vážně sehnat nedá. Ale jinak je Ostrava jako velké město určitě plná dobrých psychiatrů, na které na internetu kontakt je. O pár příspěvků níže se někdo ptal na zdravotnické zařízení v moravskoslezském kraji a tři kontakty jsem mu tam napsala, tak se třeba mrkněte i na to. Buďte s pozdravem, ať je lépe.
napsal: Valerie
datum: 02.03.2010 18:05:56

Dobrý den, prosím nevíte někdo kontakt na mudr.Tomáše Javůrka je to psychiatr a má v Ostravě ambulanci. Na tel.596 622 235 nereaguje, tak nevím jestli ho má změněné, nebo ordinační hodiny jeho ambulance. V Opavě to sestřičky neví a já nutně potřebuji objednat manžela. Moc mi pomůžete. Děkuji...
napsal: PAC
datum: 05.12.2009 21:42:21

Hezký večer, musí to pro Vás být opravdu těžké. Nejprve pár slov k tomu, jak mluvit se synem o smrti. Osobně si myslím, že je nejlepší říci dítěti pravdu, že tatínek zemřel. Jen Vám chci říci, že ve třech letech děti nechápou trvalost a nevratnost smrti, smrtí rozumějí spíše nepřítomnost zemřelého, není to podle nich nic konečného. Často se stává i to, že si děti mohou dávat smrt za vinu, "zlobil jsem a proto tatínek odešel". Je nutné s tím počítat a vysvětlit dítěti, že to není jeho vina. Mluvte s dítětem upřímně, odpovídejte na jeho otázky, dovolte mu projevit své emoce a neskrývejte před ním své pocity. Vy si přítelovu smrt též nedávejte za vinu, protože za ní nemůžete, sebeobviňování není vůbec na místě. Nepřemýšlela jste nad možností najít si ve svém okolí psychologa, který by Vás v tomto těžkém období doprovázel a poskytl by Vám oporu? Určitě by Vám to pomohlo se s celou situací mnohem lépe vyrovnat. Držím palce.
napsal: R
datum: 05.12.2009 14:36:41

Dobrý den,
> ve středu 25.11.2009 jsem našla svého přítele oběšeného na půdě jeho rodičů mimo Prahu.
> Byli jsme tam s naším synem 3 roky, Syn byl po nemoci a měli jsme zde být cca 1-2týden,aby se syn po zápalu plic zotavil.
> Prosím,můžete mi poradit,jak synovi smrt otce vysvětlit,jak se mám zbavit toho, že mám před očima jak je tam a je mrtvý.
> Snažila jsem s jeho matkou o umělé dýchání,ale ani po příjezdu lékaře se ho již nepodařilo oživit.
> Přítel dříve užíval pervitin a občas měl divné představy,ale nebrala jsem to vážně,myslela jsem, že své otázky má za vtip,mohla jsem tomu nějak zabránit?Je to moje vina?Je nějaká možnost,nadějě, že přítel- existuje někde,že mi dát na to odpověď?